czech english Na webu naleznete 105 449 fotek a 606 videí.
kalendář
červen 18
po
út
st
čt
so
ne
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
krátké zprávy

Poslední tréninky ve školním roce
Řádné tréninky v tomto školním roce končí v našich tělocvičnách takto:
- Horní Počernice - pondělí 25.6.
- Petřiny - středa 27.6.
- Velké Přílepy - čtvrtek 28.6.
- Hloubětín - čtvrtek 28.6.
- Černý Most - čtvrtek 28.6.

Prázdninové tréninky
Během letních prázdnin budou tréninky v ZŠ Vybíralova každé úterý a čtvrtek od 18 do 20h. 5. července trénink nebude, začínáme od úterý 3.7.

Letní soustředění!
Na konci letních prázdnin jako každý rok vyrážime na letní soustředění do Malých Svatoňovice. Aktuálně jsou všechna volnu místa vyčerpána. Pokud se místa uvolní budeme informovat. Informace jsou ZDE. Konečný seznam účastníků.

Sobotní tréninky
Poslední sobotní trénink v tomto školním roce bude:
23.6. - ANO

Přihláška do Sonkalu
Pro nové členy máme on-line přihlášku.

Buďte informováni!
Chcete vědet hned o aktualizacích na tomto webu? Zadejte svůj mail a budete mít informaci okamžite!

subscribeunsubscribe
Sledujte nás
Sledujte Sonkal prostřednictvím RSS čtečky Sledujte Sonkal na FaceBooku Sledujte Sonkal na Instagraumu Sledujte náš kanál na Youtube

Pivo s Hwang Su-ilem

TTT
Letní kemp ( propozice )
hostem kempu bude Hwang Su-il z Japonska

Martin Svitek, 7.8.2010 – Další letní kemp je za námi (bohužel) a protože to byl pro mě zase (už po osmé) zážitek, tak vám o tom něco povím (pokusím se být stručný, musím to pak taky přeložit).
Tentokrát kromě Lenky Dvořákové a mě, jako účastník ze Sonkalu, přibyl ještě Tomáš Vodička (tehdy 1. kup, nyní už I. Dan :o), kterého mi trvalo přesvědčit dlouhých 7 vteřin (argumentem „můžeš mít místo jednoho tréninku s Hwang Su-ilem tréninků pět“ ). Brácha nám s „radostí“ (ještěže jsem starší) udělal taxikáře (aspoň si najel cestu na příští čtvrtek, kdy mě poveze na to samé místo na soustředění), takže se cesta sfoukla za něco málo přes hodinu (zabloudili jsme jenom dvakrát, já totiž řídil). Hned po příjezdu nás přivítala taekwondo atmosféra, protože ve spojovací chodbě cvičila hromada mladších žáků školy GBHS pod vedením černých pásků, no člověk hned věděl, že je tam správně. K nám na pokoj se později přidal ještě Tomáš Kuba a Radek Kolář a zformovali jsme tzv. TOP pokoj, který se vyznačoval velmi dobře ukrytým kobercem (chlapi si na soustředění prostě vozí hodně věcí a do skříní se nevejdou) a velmi dobrou náladou a touhou po nočních diskusích (diskusi Tomáš vs. Tomáš aneb tradiční vs. sportovní jsme si s Ráďou velmi užili :o). První setkání s Hwang Su-ilem bylo poněkud zvláštní a rovnou zážitek, místo, aby šel po 20 hodinách v letadle hned spát, přišel nás pozdravit do společenské místnosti, moc toho neřekl (taky jsme na něj koukali jako na zjevení), ale jeho úsměv byl nakažlivý. Věděl jsem, že vypadá mladě (poprvé jsem ho potkal před pár lety ve Švýcarsku), ale vypadal ještě mladší a menší, než jsem čekal.



Na první trénink jsme se oba s Vóďou hrozně těšili, mě trochu zarazilo, že nebudeme potřebovat chrániče, čekal jsem trénink plný jemných fines a detailů do matsogi. Místo toho jsme začali vydatnou rozcvičkou a velmi velmi vydatným strečinkem (ve stejném duchu začal i Paul Knighton minulý večer, takže nohy měly radost :o) a pak opakováním základních technik. Člověk by si řekl, letí za námi přes celou planetu, my za ním jedeme jako za světovým odborníkem a pak na tréninku pro 1. kupy a vyšší zase děláme ap joomok a apcha busigi….jenže…..každou techniku velel a cvičil s takovým entusiasmem, že nás okamžitě nakazil. Když jsem pak zjistil, že ho nemůžu dohnat ani při apcha busigi (rychlostí ani provedením), došlo mi, že ví, co dělá a že na trénink jemných fines v matsogi budu mít nárok možná za pár let. Ale nebojte se, na komplikovanější techniky taky došlo, třetí den tréninku mě nohy bolely tak, že jsem měl vážný problém i s tím apcha busigi. Trénink skončil a Hwang Su-il všechny překvapil prosbou (znějící vážně upřímně), jestli by se s námi mohl vyfotit, úsměv na rtech všech zúčastněných tak nesmazalo ani pět pokusů se samospouští (samozřejmě nikdo nechtěl fotit a chtěl být na fotce, ale běžte po těžkém tréninku do řady, když na to máte 3 vteřiny) – to je jedna z hromadných fotek z tělocvičny, kdy nikdo nemá tobok, ale všichni jsou fakt spokojení.



S Vóďou jsme měli tu „smůlu“, že jsme slízli vlastně všechny tréninky s Hwang Su-ilem a protože jsme dorazili už 2 dny před kempem na soustředění GBHS, kde bylo dospělých pomálu, měli jsme i možnost si s ním pár hodin popovídat. Nejen zdvořilé povrchní dotazy, ale vážně pár hodin povídat u piva, ptát se nejen na tkd, ale prostě se bavit tak trochu jako kamarádi. Můžu teda upřímně říct, že je pro mě motivací nejen svojí brilantní technikou, ale i skromnou a příjemnou osobností. Na dalších trénincích, když si nás Hwang „oťukal“ jsme začali dělat složitější věci, kopací kombinace, složitější stepping a z velmi velmi náročného strečinku jsme přešli na velmi velmi velmi náročný strečink. Však to někteří ochutnáte na mých trénincích, protože Světe div se, Svíťu zas po letech začal bavit strečink :o) Kdo chce aspoň virtuálně ochutnat něco ze schopností Hwang Su-ila, zkuste youtube nebo mrkněte sem

Dalšími zahraničními instruktory, s kterými jsme měli možnost cvičit na kempu, byli Paul Knighton (VI. Dan, Velká Británie) – virtuální ochutnávka zde, brilantní technik se zajímavými nápady do tréninku, vždy všechno, co po nás chtěl, ukázal a my pak trpěli při snaze ho aspoň trochu napodobit; dále Paul Dekker (VI. Dan, Holandsko) – virtuální ochutnávku jsem nenašel, doporučuji si s ním někdy zaboxovat, ochutnáte pár ap joomoků, stojí to za to, jeho trénink zaměřený na techniku rukou v matsogi byl náročný (možná i proto, že byl po čtvrtečním kulturním večeru :o) a velmi podnětný, bylo zajímavé sledovat, jak máme problémy aplikovat ollyo jirugi a bandal jirugi (aneb zvedák a hák) jinde, než v tulech; a v neposlední řadě také Peter Regan (IV. Dan, Švýcarsko). Nesmím zapomenout na našeho pana Mistra, který se vrátil jen pár dní před začátkem kempu jako velké milé překvapení, sršel dobrou náladou a touhou nás zase posunout o kousek dál. Připomněl jsem si, s jakou kapacitou máme všichni možnost každou chvíli trénovat, např. Hwang Su-il zdvořile odmítl mojí prosbu o uspořádání tréninku navíc, protože chtěl využít příležitosti strávit s Mistrem pár hodin diskutováním technik a teorie.



Kromě tréninků byl připraven bohatý program – laser game (opět jsem si potvrdil, že ve válce bych měl dělat spíš zdravotníka), lanové centrum, návštěva hradů Krašov (průvodce historii hradu v podstatě vylíčil vyjmenováváním toho, co kdo kdy z hradu ukradl) a Krakovec, zámku Chyše (pan hrabě Lažanský je pro mě minimálně VI. Dan v pivo-do, protože jeho nadšení pro pivovar a zámek bylo nakažlivé, asi i proto nám tolik chutnalo). Zajímavou součástí programu bylo i povídání s instruktory a Mistrem (taková malá „tiskovka“), kdy se mluvilo vážně i nevážně a bylo pěkné poslechnout si názory pánů, kteří se tkd dohromady věnují přes 100 let. Do kulturního programu počítám i čtvrteční večer (a všechny další večery) kdy se ukázalo, že umíme nejen kopat, ale někteří také hrát na kytaru a akordeon, někteří tancovat a rozhodně všichni hodně jíst a dobře se bavit. S Hwang Su-ilem jsme trochu ( :o) ) zapili jeho 40. narozeniny, které měl 31. července, neopakovatelná akce.



Co mi teda kemp dal? Ani s těmi sebelepšími učiteli se člověk za týden nijak extra nezlepší, kdo mě viděl před kempem cvičit, bude si říkat po kempu, že cvičím stejně. Ale v hlavě je něco jinak, mám zas na nějakou dobu motivaci cvičit ještě víc, motivaci trochu upravit trénink a pracovat na tom, v čem jsem pocítil, že mám mezery. Takže kemp mi dal to, že jinak a líp budu cvičit třeba za rok, že snad nezůstanu na místě. A to i díky tomu, že mi v hlavě navždy zůstane vzpomínka na Hwang Su-ila, jak sedí na zemi s nohou u hlavy, směje se a říká, že je po tom letu hrozně zkrácenej, to, že s jeho entuzismem si každý ohromně užíval i cvičení ap joomoku a ap chagi, ačkoliv to bylo asi po miliontýkrát v životě. Nezapomenu na Paula Knightona, jak ve 40 letech (po 32 letech cvičení tkd) stále září motivací do cvičení, zadumaně přemýšlí s pohledem do země, čím dalším v tréninku nás překvapí a jak i tu sebenáročnější techniku zacvičí lépe, než kdokoliv z nás. Paula Dekkera, staršího pána, co ačkoliv nemůže moc kopat, byl jeden z nejnebezpečnějších lidí na kempu (a poprat se s ním pro mě byla čest a výzva) a nakonec i trénink hosinsoolu s Peterem Reganem, kdy se všichni na tréninku smáli a bavili, a přesto cvičili s obrovským zápalem a realitou, kterou na tréninku tkd vídám málokdy. No a nezapomenu ještě na hromadu dalších věcí, ale ty už vám neřeknu, musíte jet příště taky, pak je zažijete (některé) se mnou ;o)



PS: Promiňte mi tu hromadu závorek a dlouhá souvětí, ale píšu tak jak myslím….složitě.


PPS: Stručné to teda není, ale těch zážitků je za týden na kempu s tolika fajn lidmi (vážně se tam člověk cítí jako součást velké rodiny) tolik, že tohle je jen taková ochutnávka. Však si u překládání budu sypat popel na hlavu…



Taekwon (a za rok na kempu ahoj)



Svíťa (aka Tchořofritka aka Martin Svitek)



























Prohlédněte si také další fotografie z kempu zde.

20 let Sonkalu 1998-2018

Za finanční podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy


přihlášení
Jméno
Heslo

Trvale přihlásit
Registrace   Zapomenuté heslo
minidiskuze

přidat příspěvek:

anketa
Chcete mít vánoční exhibici v
Divadle Horní Počernice?(3)
Telocvičně ZŠ Vybíralova?(0)
Taekwon-Do , bojové umění , trénink dětí a mládeže , sebeobrana , Černý Most, Petřiny , Horní Počernice , Hloubětín a Velké Přílepy
Taekwon-Do , martial art , training kids & youth , self-defense , Černý Most, Petřiny , Horní Počernice , Hlouběžín & Velké Přílepy
Copyright © 2003 – 2018, Taekwon-Do ITF Sonkal
sonkal@taekwondo.cz
img